Ošetřovna (Taotie)

Ošetřovna se nachází v přízemí budovy, za posuvnými dřevěnými dveřmi, na kterých jsou stejně tak jako ve svatyni nalepené ochranné pečetě. První část ošetřovny je světle zelená místnost plná rostlinek, které jsou ve větších květináčích na zemi nebo v menších na policích z bambusového dřeva. Na zadní straně jsou poté dvě velká okna směřující na bambusový les a mezi okny velká skříň ze světlého dřeva, která je většinu času zamčená a klíč u sebe nosí jen a pouze Taotie.
Druhá část ošetřovny je plná lehátek pro zraněné. Taktéž je plná rostlin, které porůstají jeden roh místnosti a část jednoho z oken, díky nimž mají pacienti dostatek slunečního světla.

<<< Slavnost s Myunem!

Pobaveně se na něj culil. Mladá dráčata, která se čerstvě objevila na Tianmu vždycky měla něco do sebe. Navíc možná byla trochu vtipná v tom, jak byla zvědavá a jakoukoli informaci hltali stejně jako čokoládu, která byla na slavnosti. „To ne, ale myslím, že si naše matka docela stěžovala na devět dětí… Každého z nás podle legend rodila dvanáct let, když se to spočítá, myslím, že by ocenila jen jedno dítě,“ zasmál se, snad jako by to myslel jen jako vtip. Ale víte, co se říká, na každé legendě je vždycky něco pravdy! Proč by to proto nemohlo být zrovna tohle, že? „Mhm, všichni,“ pokračoval dál na zodpovídání otázek. „Někdy to je naše přímé dítě, ale někdy je mezi dráčetem a námi velký generáční rozdíl, všem ale v žilách proudí naše krev.“ Prozradil. Někdo měl více dětí, kteří v sobě nesly spíše zředěnou dračí krev… Avšak někdo měl naopak více dětí, kteří byli přímými potomky. Ne ale, že by to něco znamenalo nebo že by někteří byli kvůli tomu lepší, než ostatní. „A ne všichni, jen tím, že někoho zachrání a… sám u toho obětuje svůj život,“ kdyby se sem dostal každý, kdo v sobě nese dračí krev, bylo by tady… velmi hodně draků. 
S další otázkou se rozesmál. Připadal si trochu, že už byl měl být dávno po záruce… Možná by měl, ale pro svoje štěstí ještě nebyl! A co se týče té lidsky podobající schránky, té koneckonců nebylo více, než Myunovi. „Je mi… pár tisíc let. Upřímně netuším, kolik přesně, rozhodně to ale už bude dlouho. Za tu dobu se na zemi hodně změnilo,“ přemýšlel nad tím, co všechno. Nakonec ale došel k tomu, že vlastně… no, všechno. „Ale fyzicky je mi okolo osmnácti, hádám. Taky si nejsem úplně jistý,“ rozhodně mu nemohlo být více, než dvacet. Navíc, za tu dobu, co existoval na světě… Pojem o čase mírně ztrácel. Přeci jen, pár dní má jiný význam, když jste na světě osmnáct nebo několik tisíc let. 

Cestou k chrámu jejich konverzace pokračovala… „Neměl bys ale na něco takového zapomínat.“ Připomněl mu důležitě. Pořád se jednalo o draka, který byl patronem léčitelství! A jídla, mimochodem, takže si asi začne pořádně hlídat, jestli jeho potomek hezky papčí, protože co kdyby ne! Tak či onak, šlo mu hlavně o to, aby se o sebe všechna dráčata hezky starala. „Chápu, že máš hodně otázek, ale chtěl bych, abys šel spát nějak… rozumně. V rámci možností, prosím?“ Nejspíše by ho nenutil, kdyby opravdu usnout nemusel, ale stejně… Navíc moc dobře věděl o hodině, na kterou by se měl vydat taky. 
A když se dostali na ošetřovnu, místnost, která byla plná kytek. Snad jako by se nejednalo o ošetřovnu, ale spíše zimní zahradu. První částí však jen prošel, zamířil rovnou k jednomu obsazenému lehátku, kde stále ležel spící Yuzu. Mentor ošetřovatelského chrámu, který se stále neprobudil a… asi to bylo dobře. Měl by si pořádně odpočinout, aby nabral dostatek sil. 
Tiše si povzdechl s pohledem upřeným na draka zabaleného v dece. „Před nějakou dobou ho přivezl Qilin, byl… hodně zraněný. Suanni ho uspal, protože dost panikařil, bylo to tak lepší. Od té doby spí,“ netušil, co všechno by měl nebo neměl prozradit, aby z toho Myunovi nebylo jen špatně, ale rozhodl se mu to ve zkratce říct všechno. Nechtěl, aby to vypadalo, že mu nevěří natolik, aby s ním nesdílel věci. Ač byl chlapec nový, Taotie k němu stejně choval určitou důvěru. „Mimochodem!“ Otočil se opět s veselým úsměvem, i když se před chvíli tvářil dost ustaraně, „zítra tě čeká první hodina! Nechci tě vyhazovat a rád bych tady s tebou byl déle. Na všechno ti zodpověděl a řekl ti víc věcí o tomhle místě, ale taky nechci, abys byl unavený. Bratr by se asi moc netvářil, kdybys mu na hodině usnul. Ukážu ti, kde máš pokoj a odpočineš si?“ Navrhl a počkal si na odpověď. Ale… Myun určitě neprotestoval, neb chtěl určitě být velký tvrdě pracující… eee, student! Proto ho Taotie zavedl ke svému pokoji, kde mu popřál dobrou noc a navrhl mu, že až bude mít čas, mohl by ho opět strávit spolu.

Myun na něj bezděky vykulil oči v naprosté nevíře. "Páni, jestli je ta legenda pravdivá...tak vaše mamka byla naprostá hrdinka..." Vydechl a upřímně netušil, jestli si z něj Taotie jen nedělá legraci. Možná ani sám nevěděl, jak to vlastně bylo? Pokud se jich totiž narodilo děvět a Taotie jako pátý...páni podruhé, protože poměrně velký věkový rozdíl.
Další slova jej donutila nadzvednout obočí, zajímalo jej, jak moc 'naředěná' byla jeho krev...jenže měl pocit, že jestli bude klást další otázky, za chvíli Taotiemu upadnou uši. Proto se rozhodl si je schovat na později.

Hm...Takže Myunova smrt mohla přeci jen zůstat pouhou smrtí, kdyby někoho nezachránil. O to víc si začínal vážit druhé šance.
"Několik tisíc let?" Následoval druhý šok za méně než minutu – právě vedl konverzaci s někým, kdo zažil...no, třeba dinosaury...dobře, to možná trochu přeháněl, ale vlastně ani tolik ne! Vskutku mu to tak v ten moment přišlo, nemůže se mu však nikdo divit... "To nemáte nějaké...svitky nebo deníky, kde si takové věci zapisujete? Data narození, jiné důležité věci..." Zeptal se zvědavě a přemýšlel, jestli na Tianmu nějaké takové spisy vůbec vedou.
On si nepamatoval ani události týden staré, natož několik let, pokud se tedy nejednalo o velké věci a události.

"Ano...však já to brzy napravím...aspoň co se týče spánku." Zazubil se lehce, zatímco na sobě pozoroval první známky únavy, když si bezděky zívnul. Tak přeci jen se dostavila, dala si hezky na čas.
"Ale jen za předpokladu, že brzy navážeme v naší konverzaci, dobře?" Zcela upřímně, trochu měl bál, že až se probudí, bude všechno jinak. Kdyby se probudil ve své posteli, ve svém 'starém' životě...nejspíš by to v něm zanechalo stopy smutku. Podobné tomu, když se člověk probudí z pěkného snu a realita je úplně jiná. I když tato byla zprvu dost šokující a těžko uvěřitelná. Nová šance zněla až moc lákavě na to, aby měl v plánu se jí pustit tak jednoduše.
                                                                                                                                                                                                                                                                     

Brzy doraziili skrz chrám na ošetřovnu a Myun se nestačil divit. "Tady je to úžasné...vůbec mi to nepřipomíná naše nemocnice. Ty jsou sterilně bílé, sterilně páchnou a...tady je tolik rostlin!" Úžasem nevěděl, kam se koukat dřív. Poté se však lehce zarazil, jakmile jeho oči dopadly na tělo zabalené v dece. To musel být mentor chrámu. Vypadal...tak křehce a jemně. "Snad mu bude brzy lépe, dostane taky dárek, jako ostatní, až se probudí?" Opravdu, jakmile z Myuna opadl šok a získal pevnou půdu pod nohama, byl z něj dočista jiný člověk. Nebo spíš...méně zakřiknutý.

Na moment se podivil, jak rychle Taotie dokázal z ustaraného výrazu přejít na veselý úsměv...obdivoval jej za to. A zároveň ucítil lehký ostenec smutku, Taotie toho jistě na svých bedrech nesl dost a přece...měl tolik pozitivity a starosti pro ostatní. "Rád bych zůstal déle, ale máte pravdu...nechci hned první den přijít pozdě a někoho naštvat (že, Suanni a pohoršený side eye). Navíc vždy chodím všude včas a méně, než pět hodin spánku už je...opravdu málo... A Vy určitě taky máte spoustu práce a potřebujete spát." Uculil se na něj Myun jemně a nechal Taotieho, aby mu ukázal jeho nový pokoj. Před dveřmi se s ním rozloučil a aniž by se detailně rozhlížel kolem, padl do postele a zanedlouho usnul. Tu noc nedoprovázely žádné sny, jednalo se po dlouhé době o klidný spánek. Možná nějaké kouzelné postele?
                                                                                                                                                                                                                                                                   
 >>> Lekce Zasvěcení do dračích cest